František Bíza - duben 2014

Aktuálně

František Bíza a Kladruby

V dubnu tohoto roku uplyne právě 110 let od smrti českého malíře a ilustrátora Františka Bízy, který několikrát ztvárnil kladrubský hřebčín. Narodil se 22. listopadu 1849 ve Mšeně a zemřel 18. dubna 1904 v Praze.

V Praze na Novém Městě (dnešní Panská ulice) absolvoval piaristické gymnázium. Původně studoval lékařství a práva na Karlově univerzitě, ale nakonec přešel na malířskou akademii v Praze (byla založena již v roce 1799). Během jeho studií byli řediteli významní umělci - německý malíř Josef Matyáš Trenkenwald a vlámský malíř Jan Swerts.

Jan Bíza se usadil v Praze. Po většinu času bydlel na Pernštýně, neoženil se a věnoval se výtvarné tvorbě – ilustraci knih, kresbám, ocelorytům ad. Ilustroval hlavně knihy pro děti – pohádky i učebnice, portrétoval významné osobnosti. Jeho dílo můžeme objevit i v nádherných ilustrovaných časopisech jako bývala Zlatá Praha, Světozor, Květy ad. Rovněž byl autorem řady plakátů (zdroj Wikipedia).

Kladrubský hřebčín ztvárnil zřejmě v závěru 19. století. K jeho nejznámějším obrazům o Kladrubech patří ten, kde je zachycen celý hřebčín – hřbitovem a kaplí sv. Kříže počínaje, přes stáje, kostel a zámek až po kůlny na jižní straně nádvoří. Jsou tam zachyceny detaily všech staveb, včetně kaple, která je v barokním slohu. Rozlehlé nádvoří ještě nebylo oploceno, neboť tak se stalo až za první republiky v době působení Ing. Jaroslava Matějčka.

                            

Další obraz je v podstatě přesným popisem vzhledu nejdůležitější kladrubské stáje a to pušťácké. Její podoba se příliš nezměnila, kromě přístavků směrem k obytnému domu č.p. 46. Na obrázku je zachycen ošetřovatel koní při odpoledním krmení, neboť hodiny na zadní stěně stáje ukazují přibližně půl páté a sedm či osm minut. Na boxu na levé straně obrazu visí tabulka se jménem koně. Při bližším prozkoumání lze odvodit, že se jednalo o příslušníka kmene Generale, který se narodil v roce 1870. Pozoruhodné je rovněž zachycení ošetřovatele v hřebčínské uniformě. Byla modré barvy a skládala se ze tří částí – čepice, kabátku a kalhot. K tomu měl ošetřovatel na nohou vysoké hnědé boty pracovního charakteru s nízkým podpatkem.

Obrazy Františka Bízy jsou cenným dokumentačním materiálem o vzhledu hřebčína na přelomu 19. a 20. století. Je pravděpodobné, že se ještě najdou další obrazy F. Bízy, který často ilustroval texty v tehdejších významných časopisech a zajímavých knihách.

Lenka Gotthardová