Historie

Hřebčín Kladruby n. L.
Hřebčín Slatiňany

Historie hřebčína Slatiňany

Hřebčín Slatiňany byl založen r. 1898 jako zámecký hřebčín a nachází se na severním okraji města v zámeckém parku.

Vznikl z původních stájí pro dostihové koně a koně pro parforsní hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. V zámku se nyní nachází Hippologické muzeum s rozsáhlými sbírkami. Stáje v Heřmanově Městci naproti zámku patřily zase rodu Kinských. Po ukončení II. světové války a po převzetí objektů (srpen 1945) byli starokladrubští vraníci, jejichž regenerace probíhala od r.1939 v Průhonicích u Prahy, přestěhováni po kopytě do stájí ve Slatiňanech. Vznikl "Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech" a bylo pokračováno v regeneraci tohoto plemene, která byla ukončena v r.1973. V r.1948 byl hřebčín přejmenován na Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech, která prováděla výzkumnou činnost až do r. 1992.

V hřebčíně Slatiňany se přes 65 let chová starokladrubský kůň v černé barvě, čili starokladrubský vraník. Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní rasy koní, má španělsko-neapolský původ a vznikl pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Historie chovu sahá až do roku 1579, avšak chov vraníků byl přerušen a v 1931 téměř zcela zlikvidován.

Díky prof. F. Bílkovi z VŠZ v Praze, který v rámci ojedinělého projektu regenerace shromáždil poslední zbytky vraníků, můžeme nyní obdivovat i tyto "černé perly" českého chovu. Projekt byl zahájen v roce 1939 v Průhonicích u Prahy. Dále v něm pokračoval Dr. Lev Richter od roku 1945 ve Slatiňanech, který spolu s  Doc. Jaromírem Duškem a dalšími spolupracovníky dokončili regeneraci v 70. letech. Na regeneraci se podíleli kromě kladrubských běloušů rovněž lipický vraný hřebec Siglavi Pakra a frízský hřebec Romke, kteří zde založili dva nové kmeny ke dvěma původním kmenům Sacramoso a Solo (vznikla ve 30. letech odštěpením z kmene Sacramoso).