Z Národního hřebčína (61)
Jezdecké dny
Největšími červnovými událostmi v hřebčíně byly jezdecké dny. Z toho
prvního byla již fotoreportáž v minulém čísle. K tomu druhému si ještě
můžeme sdělit, že fríské koně vystřídali koně Kinští manželů Půlpánových
a dalších soukromých majitelů, dále jízdní policie Pardubice a ve skokové
ukázce se představili převážně koně NH. Diváci ocenili velkým potleskem
dostih osobností - vítězů Velké pardubické nebo Derby. Zvítězil Libor
Štencl, dostihu se zúčastnil i známý trenér a dvojnásobný vítěz VP František
Vítek a nejvíce obdivovaným byl dvaaosmdesátiletý Miroslav Šusta, dvojnásobný
vítěz Derby.
Za zmínku stojí ještě křtiny hříbat, těch prvních se zúčastnil Ing.
Josef Vozdecký, ředitel společnosti Bohemia sekt, neboť hříbátka pravidelně
křtíme "Bohemkou". Při druhých křtinách se kmotry hříbat stali
pánové Dr. Otakar Motejl, brněnský ombudsman a Dr. Milan David, manžel
bývalé senátorky a dvorní překladatelky Dicka Francise Dr. Jaroslavy
Moserové.
22
Také při druhém jezdeckém dnu bylo Petrem Vozábem představeno dvaadvacetispřeží.
Příprava takové akce nesmí probíhat příliš dlouho - před čtvrteční generálkou
je jen jedna zkouška, kde se musí všichni koně správně postrojit, sestavit
do vhodných dvojic a postupně připřáhnout ke kočáru. Oproti předchozím
rokům, kdy se v prvním dnu připřahali jednotlivé páry postupně po dvojicích,
zvolil letos Petr Vozáb zapřahání po větších skupinách, nejprve bylo
zapřaženo desetispřeží, se kterým objel nádvoří hřebčína, pak si nechal
připřáhnout tři páry a nádvoří obkroužil se šestnáctkou a ve třetí fázi
přivedli zaměstnanci hřebčína ke kočáru ještě dalších šest koní. Pan
Vozáb společně s Jiřím Kocmanem upravili délku opratí, zkontrolovali
jejich provlečení hlavně posledními oky držáků opratí a připravili se
k vyjetí z brány hřebčína na opracoviště a kolbiště. Petr Vozáb uchopil
do rukou přes 500 m opratí, vážících více než 50 kg a vyjel za doprovodu
vodičů na kladrubské pastviny.
Celkem v červnu zajel na kolbiště u tribun 4x a pokaždé s koňmi 2x objel
kolbiště, před tribunami zastavil, zasalutoval a opět ono naprosto ojedinělé
spřežení rozjel a dovedl bezpečně do kladrubských stájí.
Při druhém jezdeckém dnu se na jednom místě sešli tři významní pánové,
kteří v České republice dokázali sepřáhnout nejodvážnější zápřeže a
pohotoví fotografové tak zvěčnili Jiřího Kocmana, který v Kladrubech
zapřahal dvacetispřeží, Josefa Dymeše, který se v Humburkách pokusil
sepřáhnout jednadvacítku a Petra Vozába, který vedl rekordní dvaadvacetispřeží.
Jak do médií
Ale zřejmě i kdybychom v Kladrubech zapřáhli třeba čtyřicet koní do
jedné zápřeže, nikdy bychom média nezaujali tak, jako když se mohla
rozhovořit o pohlavních chorobách u koní. Většina z nás ví, jak je těžké
získat televizi či další veřejné sdělovací prostředky, aby sdělily informace
o akcích, o závodech či o zajímavém životě u koní. I jezdecké dny se
nám nelehko propagovaly a i přes rozesílání tiskových zpráv, fotografií
apod. diváci maximálně zaznamenali 1 zprávu o zapřažení dvaadvacítky
ve zpravodajství na Nově, rozhovor na RTA a různě dlouhé zprávy v regionálních
denících.
Stačí však, aby se vyskytlo pikantní téma a média se k němu slétávají
jako včely do úlu. Abychom čtenáře aktuálně informovali, sdělíme další
fakta o metritidě koní v Kladrubech.
Zahraničí
Pohled na tuto nákazu je v Evropské unii značně rozdílný, jsou země,
které ji nezařadily mezi nemoci, při nichž je třeba nařizovat mimořádná
veterinární opatření a jsou země, kde tomu tak není. Při konzultaci
i se zahraničními odborníky jsme zjistili, že existují velké chovy,
kde má T. e. i více než jedna třetina chovaných koní.
České zkušenosti
Postupně se nám daří zjišťovat nové údaje. Záhada bakteriologického
zjištění T. e. v Kladrubech n. L. má své kořeny již v 80. letech 20.
stol. Mnoho faktů nám objasnila paní Doc. MVDr. Jaroslava Mazurová,
CSc., která tehdy nákazu velmi důkladně zkoumala a na příslušné téma
zpracovala i svou habilitační práci. V literární rešerši uvádí, že první
informace o infekční metritidě koní (označované také jako CEM) byly
publikovány v roce 1977 v Anglii a incidence onemocnění v 18 chovech
se pohybovala mezi 5 až 30 %.
V Kladrubech bylo prováděno bakteriologické vyšetření na T. e. v letech
1982 až 1994 a první rok přinesl záchyt u 16 klisen a 5 hřebců, následující
opatření přinesla radikální zlepšení u klisen hned v následujícím roce,
kdy již žádná klisna nebyla zjištěna jako pozitivní, u hřebců byl ve
sledovaném období poslední záchyt v roce 1990. Od roku 1994 se již výzkum
neprováděl. Je tedy možné, že nákaza přežívala v latentním stavu.
V průběhu 80. let a 90. let 20. stol se T. e. vyskytla také ve větších
chovech v Severomoravském a Jihomoravském kraji. Dále paní docentka
uvádí, že výskyt nákazy na území ČR nebyl v roce 1994 zaznamenán a dodává,
že je otázkou, zda byl původce nakažlivé metritidy z chovů skutečně
eliminován nebo zda nebyl pouze diagnostikován.
Informace o nákaze
Faktem je, že když se metritida nebo podobná onemocnění vyskytnou v
chovech koní, jsou ve větších chovatelských střediscích včetně NH nařízena
mimořádná veterinární opatření, v malých chovech se opatření volí rozdílným
způsobem od mimořádných opatření po rady praktického rázu. Veterinární
správy na úrovni krajů nařídí opatření a podle svých předpisů informace
zveřejní. Jezdecká či chovatelská veřejnost je většinou jednotlivě seznamována
s opatřeními při aktuálních situacích. Většinou se o tom mezi koňaři
ví, ale nepíše o tom.
Třebaže před televizním pořadem Na vlastní oči vyšly články v mnoha
denících a zpravodajství v České televizi, na Primě či na slovenské
Markýze, rychlejšímu vyléčení metritidy to nepomohlo. O této nákaze
nemá příliš hluboké znalosti chovatelská veřejnost natož laická. A tak
v hřebčíně vysvětlujeme, že tu nemáme ani hřebčí nákazu, ani AIDS ani
mor. Tudíž i normálně podaná zpráva o pohlavní chorobě vzbuzuje u lidí
nejen zájem a obavy ale i emoce. Natož zpráva bulvárního charakteru.
Pokud by se vydávala obdobná mimořádná opatření kvůli podobným onemocněním
v naší lidské společnosti, kdo ví, kolik měst či obcí by mělo částečné
či dokonce úplné uzávěry.
My však samozřejmě chceme naše i ostatní koně ochraňovat, takže se řídíme
pokyny KVS, spolupracujeme s Veterinární a farmaceutickou universitou
v Brně a s řadou dalších odborníků a v dalším čísle Jezdectví Vám sdělíme
nové informace.
Pro všechny případy připomínáme, že v NH sice nemohou být letos např.
zapouštěny cizí klisny nebo nesmí být pořádány akce s cizími koňmi na
nádvoří hřebčína apod., ale na závodišti smí hřebčín organizovat závody
a podobné akce a také návštěvníci smějí hřebčín navštěvovat. CEM není
přenosná na člověka. I nadále se na Vás v hřebčíně velmi těšíme .
Lenka Gotthardová
|
