Historie

Hřebčín Kladruby n. L.
Hřebčín Slatiňany

Historie

Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Roku 1579 nechal císař Rudolf II povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Tento rok se zapsal do historie jako oficiální založení hřebčína. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek , o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství.

 

Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna.

Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722 na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje.

Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918.