Upravit stránku
}

Krajina

Projděte se krajinnou památkovou zónou Kladrubského Polabí, která je díky svým specifickým vlastnostem domovem starokladrubského koně již půl tisíciletí. Objevte nezaměnitelnou scenérii Kladrubského Polabí, která je výsledkem detailně promyšleného uspořádání krajinných prvků a řeky Labe.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem se nachází v srdci krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí, která je díky svým specifickým vlastnostem domovem starokladrubského koně již půl tisíciletí. Nezaměnitelná krajinná scenérie je výsledkem detailně promyšleného uspořádání polí, luk, pastvin, lesních porostů a parkových krajinných prvků. Charakteristickým prvkem Kladrubského Polabí je také řeka Labe, která harmonicky doplnila krajinu a vytvořila v ní půvabná zákoutí.

Krajina Národního hřebčína je kombinací dvou kategorií kulturní krajiny, a sice živé, organicky se vyvíjející krajiny s dominantním funkčním určením, a krajiny záměrně komponované člověkem představující výjimečně dokonalý typ specializovaného okrasného statku, ferme ornée, zaměřeného na chov ceremoniálních kočárových koní.

Krajina zaměřená na chov a výcvik kočárových koní obsahuje prvky krajinné kompozice (osy, cesty, aleje, stromořadí, vodoteče, symetrické stavby) respektující zásady francouzské zahrady. Respekt a úcta ke zdejší krajině jsou mimo jiné viditelné, ale také v kompozici střídmé klasicistní architektury s krajinou, která ji svým uspořádáním nenarušuje, ale naopak ji doplňuje a nechává vyniknout její krásy, které se mění s každým ročním obdobím.

Nezanedbatelné jsou také prvky anglické krajinářské tvorby, které byly uplatněny při tvorbě krajinářského parku Mošnice, v němž je krajinářská scenérie inspirována principy malířské perspektivy pracující s barevností bohatého sortimentu dřevin pro vytváření prostorových iluzí a efektů; scenérie se zrcadlí na hladině jezer vzniklých ze slepých ramen řeky Labe.

Krajina a hřebčín jako unikátní světový fenomén

Ojedinělost a komplexnost krajiny s architekturou a soužití strarokladrubského koně s člověkem je světovým fenoménem, který musí být chráněn, rozvíjen a prezentován. Krajině s charakteristickou scenérií, je tak věnována ze strany státu náležitá pozornost v rámci ochrany a péče o ni. V roce 1995 byl Národní hřebčín vyhlášen kulturní památkou, v roce 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byl hřebčín a kulturní krajina zapsána na indikativní seznam České republiky pro zápis do UNESCO.

V lednu 2018 Česká republika předložila oficiální nominační dokumentaci „Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem“ na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO s cílem uchovat mimořádnou hodnotu krajiny pro budoucí generace a udržet tradici chovu starokladrubského koně v Kladrubském Polabí.

Krajina Národního hřebčína Kladruby nad Labem

Nominovaný statek od jihu v rozsahu krajinářského parku Mošnice (v popředí), uprostřed formálně uspořádaná pastevní krajina, v pozadí hospodářský les.
Využití malířské perspektivy v kompozici parku Mošnice pro dosažení iluze větší hloubky obrazu.
Vodní zrcadlo vzniklé ze slepého ramene řeky Labe v západní části krajinářského parku Mošnice. Pohled od východu.
Východní část parku Mošnice v pohledu od západu; v pozadí anglicizující část nominované krajiny.
1
Okraj hospodářského lesa v severní části nominovaného statku.
Mrtvé rameno řeky Labe v jižní části nominovaného statku s přirozenými břehovými porosty.
Kontrastní barevné kultivary dřevin v parku Mošnice odpovídají sortimentu fin de siècle. Vlevo skupina červenolistých javorů (Acer platanoides ’Schwedleri‘), vpravo žlutě zářící pestrolistý javor (Acer pseudoplatanus ’Leopoldii‘).
 Pastviny v kabinetech s malebnými skupinami stromů (clumps) mezi dvory Kladruby nad Labem a Josefov.
2
Nominovaná krajina jižně od stájového dvora Kladruby nad Labem. V popředí snímku jeden z umělých odvodňovacích a zavlažovacích kanálů.
Nominovaný statek od západu z nižšího pohledového úhlu. V popředí dvůr Františkov, vpravo obec Selmice.
Detail struktury krajiny v okolí dvora Františkov. Pohled od severovýchodu.
Dvůr Františkov od východu. V pozadí pastviny členěné cestami a vodotečemi doprovázenými alejemi a stromořadími. Dvůr protíná nekonečná osa směřující k západu.
1
Kostel sv. Václava a Leopolda se zámkem ve dvoře Kladruby nad Labem. Pohled od jihozápadu.
Dvůr Kladruby nad Labem od severovýchodu. Vlevo císařský zámek s kostelem sv. Václava a Leopolda, vpravo stáje a budovy s byty zaměstnanců, v pozadí snímku selmická alej vedoucí ke dvoru Františkov.
Pastviny ve střední části nominovaného statku členěné cestami a vodotečemi doprovázenými alejemi a stromořadími, které vytvářející strukturu cabinetů připomínající bosquety Francouzské zahrady. Pohled od východu.
Dvůr Kladruby nad Labem od severovýchodu. V pozadí snímku Selmická alej vedoucí ke dvoru Františkov.
2
Dvůr Kladruby nad Labem s nádvořím (cour d´honneur) vymezeným klasicistními budovami. Pohled od jihovýchodu.
Nádvoří dvora Kladruby nad Labem (cour d´honneur) vymezené klasicistními budovami stájí, kostela sv. Václava a Leopolda, zámku a jižního křídla se vstupní branou. Pohled od západu
3