Upravit stránku

UNESCO

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem

je od 10. 7. 2019 zapsána na Seznam památek světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Baku v Ázerbájdžánu.

Historie zápisu na Seznam světových památek UNESCO

Základem pro úspěšný zápis byl rok 1995, kdy byl hřebčín s kmenovým stádem starokladrubských koní prohlášen za kulturní památku. V roce 2002 pak byl hřebčín povýšen na stupeň nejvyšší ochrany v rámci ČR, národní kulturní památku. Hřebčín tím překonal jisté období hledání nové identity, kdy se na hřebčín přestalo pohlížet jako na výrobní zemědělský podnik, ale jako na významné kulturní dědictví. Na indikativní seznam byla památka zapsána v roce 2007. Nejintenzivnější období přípravy nominace pak započalo rokem 2015, kdy byla vyhlášena památková zóna Kladrubské Polabí, následně byla ustanovena Rada památky a především v letech 2016–2019 byla připravena kompletní nominační dokumentace. Ta byla předána v Paříží 29. ledna 2018. Tomuto aktu předcházela návštěva hodnotící komise Výboru světových památek UNESCO ve dnech 30-31. srpna 2018. Zpráva z této hodnotící mise, které se zúčastnily i zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva kultury, NPÚ a dalších dotčených subjektů, včetně místních samospráv, sloužila jako podklad pro rozhodnutí zasedání výboru, které se uskutečnilo v létě 2019 v ázerbajdžánském Baku. Vlastním dnem stvrzení zápisu je 10. červenec 2019 při 43. zasedání Výboru pro světové dědictví.

Výjimečná světová hodnota (OUV)

Krajina se nachází v oblasti Středního Polabí, v geologickém a ekonomickém útvaru Polabské nížiny. Geologické a morfologické vlastnosti oblasti usnadnily chov koní a napomáhaly v utváření jedinečné krajinné kompozice určené pro chov a výcvik kočárových koní.

Lidé se poprvé usadily v tomto regionu ve středověku. Kladruby nad Labem byly po roce 1491 spravovány rodem Pernštejnů, který tam založil oboru. Pardubické panství včetně obory zakoupila v roce 1560 jménem panovníka Česká královská komora (správní úřad Českého království).

V roce 1563 císař Maximilián II. Habsburský tam založil hřebčín a 6. března 1579 ho jeho nástupce, císař Rudolf II. Habsburský dekretem povýšil na císařský dvorní hřebčín. Hřebčín se od počátku 17. století v těsné interakci s okolní krajinou specializoval na chov ceremoniálních kočárových koní typu galacarrossiér, výhradně pro uspokojení požadavku císařského dvora.

Historické dvory nacházející se na tomto území jsou dodnes činné a představují funkční ohniska jedinečné krajiny. 

Významná data a milníky

  1. 1995

    Prohlášení kladrubského hřebčína včetně kmenového stáda starokladrubských koní černé a bílé barvy kulturní památkou

  2. 1. 1. 2002

    Prohlášení historického areálu hřebčína v Kladrubech nad Labem včetně kmenového chovného stáda kladrubských běloušů za národní kulturní památku

  3. 29. 5. 2007

    Zařazení na národní indikativní seznam památek světového dědictví UNESCO

  4. 2010

    Zpracován Management plán Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem

  5. 2015

    Dokončení projektu „Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech n. L.“ (IOP)

  6. 16. 12. 2015

    Prohlášení Národního hřebčína Kladruby nad Labem za památkovou zónu

  7. 1. 5. 2016

    Zařazení zdejší krajiny mezi Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000

  8. 9. 6. 2016

    Zřízení Rady památky Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem

  9. 25.-26. 5. 2017

    Mezinárodní konference Ochrana kulturní krajiny v Kladrubech nad Labem

  10. 27. 9. 2017

    Slavnostní podpis Návrhu nominační dokumentace Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem a zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO

  11. 12. 1. 2018

    Společné prohlášení zástupců dotčených obcí o podpoře nominace na Seznam světového dědictví UNESCO

  12. 29. 1. 2018

    Oficiální předání nominační dokumentace Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem Centru světového dědictví UNESCO v Paříži

  13. 19. 6. 2018

    Zřízení Rady Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem ministry zemědělství, kultury a životního prostředí

  14. 30.-31. 8. 2018

    Odborná hodnotitelská mise UNESCO v Kladrubech nad Labem

  15. 24. 11. 2018

    Panelové projednání nominace v ICOMOS v Paříži

  16. 10. 7. 2019

    Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO

  17. 2020

    Rozšíření Buffer zony

  18. 2021

    Zpracován nový Management plan

Statek je vzácnou syntézou dvou kategorií krajiny: na jedné straně je to krajina, která se dodnes kontinuálně organicky vyvíjí a stále plní hlavní funkcí, ale je to též krajina záměrně navržená a vytvořená člověkem a jedinečný příklad vysoce specializovaného okrášleného statku – ferme ornée – určeného pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. Tato syntéza se opírá o skutečnost, že živá a evolutivní krajina s jasnou chovatelskou funkcí se skládá ze dvou částí. Každá z nich je založena na svých vlastních podmínkách, a ačkoliv obě části kontrastují jedna s druhou, jsou zároveň úzce provázány. Formální uspořádání pastevní krajiny (uplatňující principy francouzských klasicistních zahrad s nevtíravou a střídmou architekturou dvorů, s nenápadnou strukturou sídel a sochami akcentujícími významná místa) je doplněno romantickým malebným krajinářským parkem, kde jsou použity principy ilusivní malířské perspektivy k navození obrazových scenérií, obohaceným širokou škálou druhů zde rostoucích okrasných stromů. Krajina je živoucím svědectvím formativních vlivů na navrhování krajiny pro chov a výcvik kočárových koní. Jsou zde jasně viditelné funkční komponenty uspořádání krajiny (osy, cesty, aleje, vodoteče, symetrické budovy a návaznosti mezi těmito komponentami), které jsou vynikajícím příkladem invenční aplikace kompozičních zásad André Le Notra (francouzská formální zahrada) při tvoření krajiny určené pro specifické účely. Statek je též jedinečný tím, že v době, kdy byl upravován (v souladu s principy navrhování francouzské formální zahrady), byly již jinde ve světě tyto principy opuštěny. Tato pozdní aplikace principů André Le Notra dokládá jejich životaschopnost a je důkazem konservativního vkusu hlavního zákazníka, habsburského dvora, který byl objednatelem těchto změn krajiny. Krajina tak odráží úroveň uznávaných kulturních norem té doby. Principy anglické krajinářské tvorby byly mimořádně vynalézavým způsobem uplatněny v návrhu krajinářského parku Mošnice s cílem vytvořit krajinnou scenérii založenou na domácích, právě tak jako introdukovaných druzích okrasných dřevin a na aplikaci kompozičních principů ilusivní malířské perspektivy založené na rozsáhlé škále barev stromů a keřů vybraných pro vytvoření obrazové prostorové iluze a efektů.  Nádherná scenérie se odráží v mrtvých ramenech, posledních pozůstatcích meandrů řeky Labe.  Stromové clumps rozmístěné na pastvinách původně definovaných klasicistní kompozicí jsou ještě dalším svědectvím, že krajině vtisklo svůj vliv anglické krajinářství. 
Toto tvůrčí spojení principů francouzského a anglického krajinářství, jejich sloučení v krajinářském parku na místě sloužícím primárně hospodářské funkci zrodilo tuto pozoruhodnou kompozici.  Tyto oba faktory učinily Krajinu pro chov a výcvik kočárových koní skutečně jedinečnou. 
Jedinečný přístup k funkčnímu využití krajiny je vyjádřen prostředky samotné krajinářské kompozice. Výchozí bod hlavních kompozičních os klasicistní části krajiny je v klenutém průjezdu vedoucím do hlavních stájí dvora v Kladrubech nad Labem a nikoli před průčelím zámku, jak je to běžné u krajin navrhovaných u jiných srovnatelných hřebčínů. Utilitární funkce krajiny je rovněž vyjádřena ve struktuře hmot a uspořádání budov dvora v Kladrubech nad Labem, kde je architektonická forma zámku, v němž sídlila císařská rodina při návštěvách, potlačena nejen vizuálně (krytím za řadou stromů), ale také absolutně – je nižší než vstupní stájové křídlo. Ani loď kostela sv. Václava a Leopolda nepřesahuje výšku budov stájového dvora. Takováto akcentace čistě hospodářské funkce krajiny architektonickými a krajinářskými prostředky je velmi neobvyklá, zvláště jde-li o sídlo člena společenské elity.   

Krajina nepochybně nese všechny významné atributy svého trvalého jediného účelu – chovu a výcviku kočárových koní, a postupně se vyvinula do nejvyšší estetické podoby formy odrážející její císařský význam a funkci, která vyústila v jedinečný typ okrášleného statku (ferme ornée).  Díky své funkci byla krajina úzce spojena s vrcholovými stupni společenské hierarchie po čtyři století dějin evropské civilizace. Z celosvětového pohledu představuje jedinečný a souhrnný příklad jezdecké kultury v Evropě, zvláště se zřetelem na chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. 

Kritérium (IV)

Statek je světově výjimečným příkladem krajiny, která byla během svého několikasetletého vývoje pečlivě kultivována prostředky záměrné krajinářské kompozice, v níž se dohromady spojily zásady francouzské klasicistní zahrady a anglického krajinářství k vytvoření dokonalého prostředí uspokojujícího potřeby chovu a výcviku kočárových koní. Krajina ilustruje důležité období v moderních evropských dějinách, kdy společenské elity podporovaly a obdivovaly tento jedinečný chov koní. V případě nominované krajiny byla tato elita reprezentována císařským Habsburským domem. Krajina proto byla v dějinách evropské civilizace přes čtyři století velmi úzce spojena s vrcholovými stupni společenské hierarchie.  Z celosvětového pohledu reprezentuje jedinečný a ucelený příklad vývoje jezdecké kultury v Evropě v rozpětí čtyř století, se zvláštním zřetelem na chov a výcvik kočárových koní.

Kritérium (V)

Statek je dokonalý příklad tradičního užívání krajiny, poslední svého druhu na světě, pro chov a výcvik kočárových koní typu gala carrossier. Reprezentuje historickou etapu počínající barokem, kdy byla krajina záměrně strukturována a užívána k uspokojování potřeb společenských elit, které předváděly své privilegované postavení v nádherných ceremoniích, při nichž byli užíváni koně typu gala carrossier. Chov a výcvik těchto koní se po staletí v tomto statku prováděl v úzké interakci s přírodním prostředím: příznivé podnebí, hydrologie, půda a vegetace tohoto území byly klíčovými faktory pro hospodářskou soběstačnost krajiny tak nezbytné pro chov a výcvik kočárových koní od jejich narození až po ukončení jejich výcviku. Chov a výcvik kočárových koní a péče o související krajinu byly pro místní obyvatele racionálním způsobem obživy.  

Památky UNESCO v České republice

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti