V pátek 4. září 2020 proběhla v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem oslava prvního výročí zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového dědictví UNESCO. Program byl slavnostně zahájen v Císařské jízdárně, kde si přítomní hosté prohlédli panely dokumentující důležité události z průběhu nominačního procesu na Seznam světového dědictví. Po úvodním slovu ředitele národního hřebčína Ing. Jiřího Machka následovaly proslovy náměstka hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka, hejtmana Pardubického kraje JUDr. Martina Netolického Ph.D., generální ředitelky Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděždy Goryczkové, místopředsedkyně Senátu Mgr. Miluše Horské, velitele Hradní stráže plk. Ing. Jiřího Kývaly a náměstka pro řízení sekce z Ministerstva zemědělství Ing. Aleše Kendíka.
V loňském roce byl v rámci tiskové konference pořádané k zápisu na Seznam světového dědictví předveden v Císařské jízdárně plemenný hřebec, letos byla předvedena zástupkyně klisen, 26letá Extracta, která během svého života porodila 14 hříbat a k tomu ještě odchovala tři sirotky.
V poledne následoval smyčcový koncert souboru Barocco sempre giovanne v kostele sv. Václava a Leopolda.
Vrcholem slavnosti bylo vystoupení starokladrubských koní na hlavním nádvoří. Jejich prostřednictvím byla přítomným divákům přestavena historie chovu koní v Kladrubech nad Labem. Protože příběh Kladrub začíná mýcením lužních lesů, od čehož vznikl i název Kladruby – „klády rubati“, byl prvním účinkujícím vraník Sacramoso Rosita IV-21 tahající kládu, vedený byl Jitkou Šorčíkovou. Následovala ukázka honu na zvěř v podání tří dvojic jezdců a koní Denisy Listíkové se Sacramoso Sorga X-16, Jakuba Hlávky s Generalissimus Represa XXXIV-21 a Veroniky Brázdové s Generalissimus Adivina XLI-28, která odkazovala na založení kladrubské obory. Klisny s hříbaty jako představitelky počátků chovu přivedly Kateřina Hnídková-Radilová (klisna 365 Corelia), Šárka Kvasnovská (hříbě Sacramoso Corelia XI-60), Denisa Trlidová (klisna 391 Elcanta) a Eliška Zobaníková (hříbě Generalissimus Elcanta IV-5). Jezdecké Pas de deux v podání dvojice jezdců Jakub Mack s Generale Animosa II-22 a Jakub Hlávka s Generalissimus Represa XXXIV-21 zase bylo připomínkou doby, kdy chovným cílem starokladrubských koní nebyl výhradně kůň kočárový, ale i kůň jezdecký. Spřežení plemenných hřebců Generalissimus Amiga IV a Generale Raggiera IX vedené Františkem Šebkem již bylo upomínkou na hlavní poslání starokladrubských koní v době monarchie. Po té tři vlajkonoši na koních Denisa Listíková, Jakub Hlávka a Jakub Mack vystoupili v ukázce vysvětlující principy kompozice místní krajiny. Následovaly ukázky využití starokladrubských koní po roce 1918. Roman Vyskočil v historické uniformě z 80.-90. let 20. stol. předvedl dvojspřeží starokladrubských koní Generalissimus Ruana III a Rudolfo Ecrasita II-34, koně Generalissimus Albuza XLI-21 a Rudolfo Enamorada VI táhnoucí valník předvedla Nikola Zahradníková. Počátky sportovního využití starokladrubských koní v soutěžích spřežení demonstrovala ukázkou v maratonovém kočáře Michaela Chylíková s koňmi Sacramoso Eneis XIV-7 a Sacramoso Ecrasita XIV -15. Finální domino osmispřeží starokladrubských běloušů a vraníků vedené Jiřím Nesvačilem symbolicky vyjadřovalo období z historie hřebčína od konce 20. stol až po současnost, kdy došlo mimo jiné opět ke spojení chovů obou barevných variant starokladrubského koně pod hlavičku Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
