Plemeno

Chov

Plemeno starokladrubského koně

STAROKLADRUBŠTÍ KONĚ, CHOVANÍ NA SVĚTĚ KONTINUÁLNĚ VÍCE NEŽ 400 LET, JSOU JEDNÍM Z NEJSTARŠÍCH PLEMEN KONÍ. JDE O TEPLOKREVNÉ PLEMENO, VZNIKLÉ NA PODKLADĚ STAROŠPANĚLSKÉ A STAROITALSKÉ KRVE. PATŘÍ K TAKZVANÝM BAROKNÍM RASÁM. SOUČASNÍ KONĚ MAJÍ EVIDOVANÉ PŘEDKY AŽ DO POLOVINY OSMNÁCTÉHO STOLETÍ A TVOŘÍ ČTYŘI BÍLÉ A ČTYŘI VRANÉ KMENY. CHOVNÝM CÍLEM JE GALAKAROSSIER - MOHUTNÝ KOČÁROVÝ KŮŇ, URČENÝ K CEREMONIÁLNÍ A REPREZENTATIVNÍ SLUŽBĚ.

Typickým znakem starokladrubských koní je klabonosá (konvexní) hlava s výrazným velkým živým okem, vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník, mohutná široká záď, dobrý kostnatý fundament, strmější lopatka umožňující typický pohyb - elastické, kadencované a prostorné chody s vysokou akcí hrudních končetin v klusu.

Zakladatelem starokladrubských běloušů je vraník Peppoli (1764), který byl otcem bělouše Imperatore (1775) a ten byl otcem bělouše Generale. Bělouši byli chováni ve dvou liniích Generale (zal. 1787) a Generalissimus (zal. 1797) a ve čtyřech rodinách. Jedna rodina se rozšířila tak, že se rozštěpila ve tři další. Největší zastoupení má právě ona rozvětvená rodina a jména představitelek začínají písmeny E, A a P. Společnou matkou jim byla klisna Alba VIII (Generale XXII), narozená v roce 1861. Rodina C byla založena v roce 1894 klisnou Cariera (Blue Boy) a rodina R Ragusou I (Napoleone Amelia) v roce 1895. Nejmladší rodinou je rodina S, jejíž zakladatelkou je klisna Sardinia (Maestoso Gratia).

Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům.

Chov starokladrubských vraníků byl původně veden ve dvou liniích, a to Sacramoso a Napoleone. Linie Napolenone zanikla v roce 1922. Linie Sacramoso byla založena vraníkem, který pocházel z arcibiskupského hřebčína Ries (u Salzburku). Tato linie však také časem zanikla a udržela se druhá linie Sacramosů, která byla založena hřebcem Sacramoso, narozeným v roce 1800 v Kroměříži. Současný chov je založen na čtyřech základních liniích - Sacramoso, Solo, Siglavi Pakra a Romke. Plemenné klisny jsou zařazeny do 13 rodin.

Zatímco bělouš byl chován v kladrubském hřebčíně bez přerušení, bylo stádo vraníka ve třicátých letech zlikvidováno a rozprodáno. V roce 1938 pojal prof. František Bílek smělý plán pokusit se plemeno vraníka regenerovat. K jeho regeneraci ve Výzkumné stanici pro chov koní ve Slatiňanech u Chrudimi se využívala geneticky příbuzná plemena - lipicáni a kladrubští bělouši. Regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973, nyní probíhá fáze udržovacího šlechtění.

Současné využití kladrubských koní je rozmanité, skvělých výsledků dosahuje ve vozatajském sportu, kde jejich vhodnost prezentují na kolbištích naši vozatajové s vranými spřeženími; jsou využíváni i k drezúrnímu a rekreačnímu ježdění. Pro svou vyrovnanou povahu se výborně hodí pro hipoterapii.

NH Kladruby nad Labem, s.p.o., má k dispozici v současné době 37 plemenných hřebců (19 běloušů, 18 vraníků) a 130 plemenných klisen (65 běloušů, 65 vraníků). V odchovu (do stáří 3,5 let) je cca 300 koní.

Od r. 1996 je populace starokladrubských koní uzavřena přílivu krve jiných plemen koní, neboť kromě chovu NH Kladruby nad Labem, s.p.o., je i v privátních chovech dosti kvalitních plemenných jedinců.

Starokladrubský kůň je opravdovým světovým unikátem jak pro svůj původ, tak i jako ukázka úspěšné chovatelské práce, jíž se podařilo vzkřísit ojedinělé původní české plemeno. Rozsáhlý komplex národního hřebčína byl i se starokladrubským koněm v lednu 1995 prohlášen státní kulturní památkou. Ten se tak stal jediným živým tvorem na světě, který se může takovou výsadou pyšnit - vůbec poprvé se ve světě stalo domácí či hospodářské zvíře vedle uměleckých děl a architektonických skvostů středem památkářské ochrany. Ani lipicánům Španělské školy se nepodařilo dosáhnout tohoto statutu - světové prvenství tedy patří České republice. Zároveň je zařazen do genetických zdrojů ČR