Kladruby nad Labem

Hřebčín Kladruby n. L.
Hřebčín Slatiňany

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského. Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1.200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579 – 1918) byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

 

Hřebčín v Kladrubech nad Labem

Srdce celého areálu v Kladrubech nad Labem tvoří hlavní stáje, zámek a kostel, přičemž všechny tyto objekty jsou s průvodcem přístupné veřejnosti. Hlavní stáje představují dokonale uspořádaný klasicistní soubor budov skládající se ze stáje plemenných hřebců, volných stájí chovných klisen, stájí pro mladé koně ve výcviku, porodny hříbat, jízdárny a dalších funkčních staveb. V těsné blízkosti hlavních stájí se pak nachází císařský zámek, ve kterém lze obdivovat stylově vybavené komnaty, v nichž pobývali významní příslušníci Habsburského rodu při svých návštěvách hřebčína. Z hlavního nádvoří hřebčína vybíhá přes pastviny přímá, více než tři kilometry dlouhá lipová alej, která končí u hlavního vchodu do Františkova dvora, odchovny hříbat, kde jsou ustájeni mladí koně od odstavu v půl roce až do své dospělosti ve 3,5 letech věku. Celý kladrubský areál představuje unikátní, dokonale vyváženou kulturní krajinu složenou z luk, pastvin, starobylých alejí, lesů, slepých ramen Labe, zavodňovacích struh a historických budov mnoha různých účelů. Pro svou jedinečnost a výjimečnou zachovalost získal hřebčín v Kladrubech nad Labem v roce 2002 statut národní kulturní památky.

Středobodem života v hřebčíně jsou stále starokladrubští koně. V císařských dobách byli bělouši tohoto plemene využívání pro ceremoniální účely panovnického dvora. Dokonce představují zřejmě jediné plemeno na světě, které bylo vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Vrané starokladrubské koně pak používali k reprezentativním účelům převážně vysocí církevní hodnostáři. Starokladrubští koně ovšem slouží na královských dvorech i dnes. Dánská královna Margrethe II. vyjíždí na slavnostní projížďky po Kodani ve zlaceném kočáře taženém šestispřežím běloušů kladrubského chovu. Ve Švédsku jezdí na starokladrubských bělouších trumpetisté švédské královské jízdní gardy. V České republice jsou starokladrubáci často k vidění při různých slavnostech na Pražském hradě a také je využívá jízdní policie v Pardubicích, Ostravě a Praze. Starokladrubští koně vynikají i v závodech spřeženíklasické drezuře a pro svou klidnou povahu se též skvěle hodí pro rekreační ježdění hipoterapii.

V roce 2015 byla úspěšně dokončena rozsáhlá rekonstrukce, díky níž areál kladrubského hřebčína získal zpět svůj skvostný klasicistní vzhledz počátku 19. století. Bylo restaurováno sedmnáct hlavních historických budov, vytvořeny zcela nové prohlídkové okruhy a expozice a celý areál se otevřel veřejnosti tak, jako ještě nikdy v historii. Kromě standardních komentovaných prohlídek pořádá hřebčín každý rok pro širokou veřejnost také množství speciálních akcí, na kterých je možné vidět starokladrubské koně přímo v akci. Mezi ty nejvýznamnější patří dubnový Rudolfův pohár – mezinárodní závody spřežení, květnový Den starokladrubského koně a červnový Velký jezdecký den – tradiční atraktivní přehlídky koní a jezdeckého umění, podzimní Kladruby naruby – zábavné rodinné odpoledne s předvedením starokladrubských koní, a Hubertova jízda – slavnostní zakončení jezdecké sezóny.